# 3 – 1. OFFLINE SETKÁNÍ

CESTA K CERTIFIKÁTU – #3 – 1. OFFLINE SETKÁNÍ

ZAČALA AKADEMIE

Zpočátku jsme se jen seznamovali. Bylo nás odhadem asi 70. Celkově jsme měly 3 online setkání, abychom se stihli představit všichni a já se těšila na naše první offline setkání, až to celé konečně vypukne. Měla jsem přibližnou představu o tom, jak to bude vypadat, kde asi budu za 7 měsíců a plánovala jsem si snad všechno. Těšila jsem se hlavně na ten certifikát, protože jsem už chtěla být koučka, znělo to honosně a včera bylo pozdě.

Neměla jsem ale zdaleka páru, co mě čeká, skutečnost šla totiž naprosto jinudy. Když se dnes otočím zpět, dalo mi to mnohem více než jsem očekávala a pro mě zase ukázka toho, jak nás očekávání odvádí od reality.

Z OČEKÁVÁNÍ DO REALITY

Čekala jsem celý program nějaké materiály, až se ke mně dostalo, že žádné nedostaneme. Jak mám koučovat? Co když něco zvorám? Pořád jsem věřila, že to je asi jen nějaké nedorozumění. V první chvíli jsem byla velmi zklamaná, ale dnes už tomu rozumím. Vyplatí se důvěřovat procesu, mentoři věděli přesně, co dělají a proč.

Celý tento blok se týkal témat transformativní rozhovor a naslouchání.

Měla jsem dokonce tu čest vidět transformativní rozhovory v praxi – vedené Wynem Morganem – úspěšným zahraničním transformativním koučem. Sledovala jsem pouze jeho, jak celý rozhovor vede, bylo mi ale více než podivné, že každý vede úplně jinak. Nemohla jsem najít žádnou souvislost. Hlava se mi z mého přemýšlení poněkud vařila.

Wyn pak odjel a mně bylo líto, že jsem se s ním nerozloučila. Chtěla jsem ho na konci dne obejmout, protože nám toho řekl ze své praxe tolik, že jsem byla neskutečně vděčná. Neudělala jsem to. Tak moc jsem se bála, že na mě bude mluvit a já mu nebudu rozumět, protože moje anglina není nic moc, že jsem se s ním nerozloučila a pak si jen vyčítala, jaká jsem trubka. Už druhý den mi totiž došlo, že to, že neumím anglicky vůbec nesouvisí s tím, jestli někoho obejmu. Limity nade mnou vyhrály a já si tenhle příklad omlátila o hlavu do konce programu ještě mockrát, protože mi došlo, že takhle to děláme i v běžném životě. Se vším.

Další dny jsme nezůstali pouze u teorie, ale šli jsme rovnou do praxe. Dostali jsme pouze 2 rady, kterými jsme se měli všichni řídit. Po celou dobu jsem si pouze všímala, kam tyto rady vedou, protože jsem byla nedůvěřivá, tak jsem prověřovala, jak moc to stačí. A kupodivu stačilo. Praktická cvičení mezi námi začala odbourávat bariéry a shodili jsme masky, se kterými jsme všichni přijeli.

Viděla jsem v přímém přenosu, co se při transformativním rozhovoru děje – dochází k vytvoření prostoru, díky kterému se mohou začít dít zázraky – a já mohla být při tom.

Když jsem pak ještě zažila opravdové naslouchání, došlo mi, že jsem si do toho okamžiku jen myslela, co je naslouchání, ale byla jsem hodně daleko od pravdy. Potřebovala jsem si to ale asi zažít, abych pochopila. Postupem času to takto začalo být se vším a já viděla, že svojí mysli nemůžu věřit úplně všechno, což začala být velká bádací výzva.

JÍZDA ZAČÍNÁ

Pro mě tento blok znamenal první aha momenty, první vhledy, první level transformace. Bez materiálů, bez vlastních poznámek, s 2 radami… Rozhodla jsem se důvěřovat procesu a tak jsem se vrátila z prvního setkání, připravena do prvních transformativních rozhovorů skočit po hlavě. 

Předchozí článek: Transformativní rok 2022 / Další článek: První transformativní rozhovory

Celá kategorie: Cesta k certifikátu