#8 – 2. OFFLINE SETKÁNÍ

CESTA K CERTIFIKÁTU – #8 – 2. OFFLINE SETKÁNÍ

DALŠÍ ZAHRANIČNÍ HOST A S NÍM NOVÉ VHLEDY

Přišel čas na další offline setkání Akademie, prostor pro další level. Každý týden jsme se viděli online a sdíleli, co vidíme nového, ob týden jsme se setkávali v malých skupinkách a neskutečně vděčná jsem byla za každého zahraničního hosta, který nás během našeho výcviku přišel podpořit online a poukázat na tři principy ze své perspektivy vytvořené letitou praxí.

Pokaždé ale, když jsme měli offline setkání, byl to pro mě raketový vzestup. Tentokrát byla hostem Marina Galán, dobrosrdečná mexická koučka. Žena, které srší láska z očí už na první pohled a je pro ni posláním naslouchání srdcem.

Představila nám svůj přístup a nasměrovala nás, jak v hromadě informací vidět jen ty podstatné, čímž byly moje další transformativní rozhovory neskutečně obohacené.

I když bude 100 lidí ukazovat na to samé, bude to jiné, protože se dívají z jiného úhlu pohledu a měli vhled, který prohloubil jejich ukotvení v třech principech a já byla opět vděčná za každé nové pootočení hlavou k tomu, co je skutečná Pravda.

Je těžké při sezení hledat jehlu v kupce sena (neboli to opravdu důležité). Nezapomenu však na slova, která padla, že to, co pro nás kouče bylo včera jehlou, je dnes senem. Protože, čím více vidíme, tím větší Pravda s velkým P se před námi otevírá.

Když Marina odjížděla, vytvořila se fronta, protože objetí mezi lidmi není nikdy dost a hlavně? V tu chvíli mizí všechny „masky“ a všechny „kartony“, které neustále nosíme s sebou, abychom se druhým přiblížili nebo zavděčili. Asi už to ani nevnímáme, jak moc normální už nám to přijde… (Jak řekl Pavel: „Když druhé objímáte, karton se mezi vás nevejde“. A má pravdu, zkuste to. Při upřímném objetí jste totiž vždycky sami s sebou a všechno, co jste dosud měli pocit, že musíte mít pod kontrolou, můžete pustit.)

AUTENTICITA

Na tomto setkání mi také došlo, co je to opravdová autenticita. Není to něco, co se dá naučit, ale něco, co vystihuje pouze nás – je to naše ESENCE, stává se typickou pouze pro nás, nejde napodobit. Ale nerozhodneme se pro ni, zjeví se sama a stane se automaticky naší součástí. Pro „ni“ nás lidi milují, díky „ní“ to k nám lidi přitahuje. Ostatní ví proč a možná se jich stačí jen zeptat. Když 2 dělají totéž, nikdy to není totéž. Marina mluvila o „čajovém lístku“. Vodu a konvici má každý, ale čajový lístek je vždycky odlišný – v našem případě NENAPODOBITELNÝ.

NEZAPOMENUTELNÝ ZÁŽITEK

Ještě jsem měla jeden zajímavý zážitek, o který bych se chtěla podělit. Naše mysl vždy ví, jak si vše logicky odůvodnit. Až když to pro ni začne být nesmysl, dobrovolně dá prostor kreativitě a vytvoření něčeho velkého, co by nešlo vymyslet jen s tím, co jí dává smysl, co dosud víme – a přesně ve chvíli, kdy mysl ustoupí, otevře se prostor pro sílu vesmíru.

Někteří z nás stíhali počet sezení k certifikaci a jiní ne. Toto téma se tedy otevřelo a vzájemně jsme sdíleli, proč to nejde a jak by to šlo udělat. Slyšela jsem mraky argumentů, mnoho příběhů. Ale který z toho byl opravdu pravdivý? Tak jako tak to bylo jedno, protože pak přišlo nové zadání. 

Jak jich udělat 10x tolik… Dalo se nad tím uvažovat pouze početně a logicky vydělit počet sezení počtem dní, sice bychom se zbláznili, ale asi by to nějak šlo.

Jenže se něco změnilo. Všichni věděli, že je to nesmysl a nedá se to zvládnout a v tu chvíli z toho začala být hra. Jak to udělat, aby to šlo? Vzpoměla jsem si na slova z knihy mého kouče Lukáše, že když hrajeme, hrajme tak, jako by o nic nešlo, ale přitom do toho dejme vše, jako by šlo o všechno. 

Vzniklo spoustu krásných nových potenciálních projektů. Jak začneme jednou hrát, už jsme ve hře, která musí nějak dopadnout a protože opakování je matkou moudrousti: „Hrajme tak, jako by o nic nešlo, ale přitom do toho dejme vše, jako by šlo o všechno“ (myšlenka z knihy Lukáše Piperka – Život bez příběhu) – a pak se jen kochejme procesem.

A PŘESNĚ TADY MI ZAČALO DOCHÁZET, ŽE MI TAHLE PARTA ZMĚNILA ŽIVOT…

Předchozí článek: 2. vlna transformativních rozhovorů / Další článek: Za hranicemi našich limitů

Celá kategorie: Cesta k certifikátu